Příběh za vilou
Z docela bláznivého nápadu vznikl asi nejkrásnější dům v Goisernu. Tady je, jak to všechno začalo.
„Nechtěli jsme postavit hotel – chtěli jsme domov. Takový, ve kterém se i vy budete hned cítit jako doma.“
Příběh
Když procházíte našimi pokoji, kráčíte téměř stoletou historií pohostinství. Už koncem 20. let se tu – v tehdejším „Haus Edelweiß“ – pronajímaly pokoje rekreantům. Ještě dlouho po svých 90. narozeninách vítala Hermine Peer – kterou všichni láskyplně nazývali „Minnerl“ – hosty z celého světa. Se snídaní, nasazením a úsměvem, který ovlivnil celé generace.
V roce 2018 jsme dům převzali my – Wilfried a Julia. S docela bláznivým plánem v hlavě: postavit asi nejkrásnější dům v Goisernu. Domov pro nás. A zároveň místo, kde se i vy po pár dnech budete cítit skoro trochu jako doma.
Náš příběh
Začátky
Koncem 20. let se tu poprvé otevírají dveře pro rekreanty. Rodí se „Haus Edelweiß“.
Villa Salzweg
Starý Haus Edelweiß už se bohužel zachránit nedal – a tak jsme postavili úplně nový dům. Společně s našimi přáteli Christophem a Thomasem z Musler & Lahner vznikl dům, který navazuje na charakter starých goiserských letních vil, ale uvnitř má všechno, co dělá moderní dovolenou pohodlnou.
Své jméno vděčí vila stezce Soleweg, která vede přímo kolem našeho pozemku. Od roku 1607 vám pod nohama proudí solanka nejstarším potrubím na světě – ze solného dolu v Hallstattu do solivaru v Ebensee. Neuvěřitelné, že?
To jsme my
Wilfried & Julia
Jsme malý rodinný podnik: Wilfried a Julia – vaši hostitelé, naše děti Veit, Fini a Hedi, Wilfriedova matka Diemut a naše domácí kočky Filou & Gin (které vás nejspíš přivítají dřív než my).
Pronájem apartmánů pro nás byl neprobádaným územím. Mezitím jsme ale našli svůj rytmus. Co nás pohání? Abyste u nás dorazili, zhluboka se nadechli a na chvíli prostě zapomněli na všechno ostatní.
Ocenění
Každý den dáváme do všeho to nejlepší – a vy nám to naštěstí potvrzujete. Svaz soukromých pronajímatelů nás ohodnotil jako jedno z pouhých 19 ubytování v celém Rakousku s nejvyšším oceněním. Upřímně řečeno, trochu nás to nechalo beze slov.
